Historie transportů pražských židů

Zákazy:

12. července 1939 židovské děti nesmí chodit do německých škol.
5. srpna 1939 židé v Praze a postupně v dalších městech nesmí chodit do většiny kaváren, na plovárny, na koncerty. Svůj obchod musí označit nápisem „Židovský obchod“.
23. září 1939 židé musí odevzdat rozhlasové přijímače.
7. srpna 1940 židovské děti nesmějí chodit ani do českých škol.
12. září1940 židé v Praze musí jezdit v tramvajích pouze v zadním voze. Když má tramvaj jen jeden vagón, nesmí jezdit vůbec.
25. října1940 židé v Praze se nesmí stěhovat ani odjet mimo město.
7. ledna1941 židé nesmí mít doma telefon.
11. ledna 1941židé nesmí řídit motorová vozidla.
6. února1941 židé nesmí rybařit.
29. srpen 1941 židé nesmí nakupovat luštěniny.
10. října 1941 veřejně nesmí hrát židovská hudba
23. října 1941 židé nesmějí nakupovat ovoce, marmelády, sýry, cukrovinky, ryby, drůbež a zvěřinu.
8. listopadu 1941 židé nemohou nakupovat cibuli a jablka.
 
Heydrich v Praze
 
       Plánem konečného řešení židovské otázky byl pověřen 31. července Reinhard Heydrich říšským maršálem Hermannem Göringem.
27 září 1941 nastoupil v Praze Heydrich jako nový říšský protektor, dva dny na to, tedy
 “29 září 1941 vydal výnos nařizující uzavření všech židovských synagog a modliteben s odůvodněním, že se staly shromaždištěm všech podvratných židovských elementů a ohniskem ilegální šeptané propagandy. Současně nařídil uvalit ochrannou vazbu na Čechy, kteří zvlášť demonstrativně projeví své přátelství k Židům, tj. nařídil je uvěznit v koncentračním táboře…“(1)
Ale už od 15. září bylo prováděno Heydrichovo nařízení o nošení žluté hvězdy u židovských osob starších 6 let.
 
Předvolání k transportu
 
       Předvolání dostali podle norimberského zákona všichni ti, kteří splňovali „označení Jude“ /každý, kdo měl alespoň tři židovské prarodiče/ nebo míšenec 1 řádu/1-2 židovští prarodiče/takzvaný položid.Vyjímka byla: pokud nepatřili prarodiče do vydání norimb.zákonů k židovské obci a neměli židovského partnera mohli tuto vyjímku dostat. Pokud ne, byli považováni za plné židy a dokonce jim ani nepomohl fakt, že byli třeba i pokřtěni nebo nepatřili k žádnému náboženství. Vyjímku mohli také dostat míšenci druhého řádu nebo nežidovští partneři, kteří ovšem anulovali své manželství s židem a také museli splňovat určitá kritéria, nevyhnuli se ale integraci do německé společnosti. Byli povoláváni do Wehrmachtu, německé armády. Ke konci války šli do koncentračního tábora všichni, kdo měli co dočinění s „židem“, např. míšenec 1a 2 řádu i s vyjímkou.
„Nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě o židovském majetku ze dne 21 června 1939
Podle výnosu Vůdce a říšského protektora o Protektorátu Čechy a Morava ze dne 16. března 1939,    čl.5,     se nařizuje: …………
§ 6
Za žida se považuje:
  1. kdo pochází od nejméně tří podle rasy úplně židovských prarodičů. Za úplně židovského se považuje prarodič bez dalších předpokladů, jestliže přísluší nebo příslušel k židovské náboženské společnosti;
  2. za žida se též považuje míšenec, pocházející od dvou úplně židovských prarodičů,
    • aa) který dne 15. 9. 1935 náležel k židovské náboženské společnosti neb po tomto dni do ní jest přijat,
    • bb) který dne 15. 9. 1935 byl v manželství se židem nebo s ním po tomto dni v manželství vstoupí,
    • cc) který pochází z manželství se židem (lit. a) uzavřeného po 15. 9. 1935,
    • dd) který pochází z nemanželského styku se židem (lit. a) a byl narozen jako nemanželský po 31. 7. 1936.
Říšský protektor v Čechách a na Moravě Svobodný pán von Neurath“
Věstník říšského protektora, č. 6/1939, s. 45
 „Židé, kteří byli zařazeni do transportů, dostávali od Židovské náboženské obce předvolání, v němž bylo uvedeno datum a hodina, kdy se mají dostavit na shromaždiště. V Praze k tomuto účelu sloužil např. areál holešovického výstaviště. Zde pak museli odevzdat klíče od bytu, potravinové lístky, všechny cennosti, peněžní hotovost a osobní doklady. Většina transportů pak odcházela za tmy, aby nebudila pozornost pražského obyvatelstva, na holešovické nádraží, odkud pak byla deportována do místa určení. Celou akci ve skutečnosti organizovala tzv. Ústředna pro židovské vystěhovalectví, která spadala pod Hlavní úřad říšské bezpečnosti.“ (citováno: Památník Terezín)
Kromě odevzdání klíčů od bytů jim bylo přísně nařízeno zaplatit veškeré zbývající poplatky za vodu elektřinu, plyn, apod. Povolená zavazadla byla do 50 kg, zbývající majetek propadal říši. Krádeže tohoto majetku byly legalizovány. ( 11. prováděcí nařízení k norimberských zákonům z 25 listopadu 1941) Často si deportovaní museli platit náklady na dopravu. /K tzv. evakuaci – do ghetta, …tábora, prostě na smrt/
       Podle nacistické interpretace práva ztráceli deportovaní dosavadní státní příslušnost. Stávali se číslem. Předvolání nebylo určeno panu nebo paní, ale bylo určeno pro cestovní číslo…….
        Z dopisu židovské rady starší v Praze: „… s příkazem nastoupit 16. 12. 1944 do pracovního shromažďovacího tábora v Praze Hagiboru v pracovním oděvu a s pokynem se hlásit u SS-Ober. Gerbinga. Adresa tábora byla: Praha XI, Schwerinova 1201. V tomto období byli do táborů povoláni obyvatelé Protektorátu židovského i nežidovského původu ze smíšených manželství. Židé byli převážně transportováni do gheta v Terezíně, nežidé byli odesíláni na otrocké práce v důsledku katastrofálního úbytku pracovních sil v Říši.“
Povolání do transportu AE 3 11 února 1945 z Prahy do Terezína:

Povolání do transportu AE 3 11 února 1945 z Prahy do Terezína, Použito z: www.holocaust.cz

Pražská shromaždiště:
     Bývalé výstaviště na místě dnešního
–        Parkhotelu v Praze 7 /Praha XI, Schwerinova 1201 – Areál holešovického výstaviště – HAGIBOR /   (U Průhonu 1201/23 Holešov)
–        Praha V. Kelleyova 6/ ?Libeň?/ , Dělnický domov
–        Středostavovská kuchyň Praha I. Haštalská 20 /Dnes squasch, restaurace Moon,../
–        Transporthaus Na Krétě, Kozí ulice , č.p. ?            / blízko ulice Haštalské, Praha I /
Transporthaus Na Krétě, Kozí ulice (www.fotografie-praha.cz/)

Transporthaus Na Krétě, Kozí ulice (www.fotografie-praha.cz/)

Zbořeniště transporthausu Na Krétě (www.fotografie-praha.cz/)

Zbořeniště transporthausu Na Krétě (www.fotografie-praha.cz/)

Zde i na jiných shromaždištích se museli, židovští i nežidovští „bývalí občané“ dostavit dva dny před odjezdem.
„…Několik slov k naší deportaci z Prahy do Terezína. Na shromaždiště v Radiopaláci jsme měli blízko. Bydleli jsme v Sochařské ulici s okny do Veletržní, tedy opravdu několik kroků. Na tento krátký pochod se nepamatuji, ani na reakci lidí kolem . Ale nikdy nezapomenu na to, jak tatínek v Radiopaláci rozložil na matrace (nebo na čem jsme leželi ) archy balícího papíru (nevěděl, co nás čeká a že špína nebude určitě to nejhorší). Když jsme se v noci pohnuli, papír šustil a lidé kolem protestovali…..“   Božena Guttmannová
 
Transporty z Prahy
 
       Protože zpočátku deportací ještě nebyl připraven Terezín, první transporty šly do Lodže v Polsku. Vše spělo k „přesídlení“ všech 88 tisíc zaregistrovaných osob, před připravovanou likvidací.
K tomuto účelu sloužila ghetta Lodž, Terezín, …
16. října 1941 odjel z Prahy první transport A do Lodže o počtu 1000 židovských mužů, žen a dětí. Přežilo 24 lidí.
21. října 1941 transportem B odjelo 1002 lidí. Přežilo 80.
26. října 1941 transport C 1000 lidí. Přezilo 63.
31. října 1941 transport D 1000 lidí. Přežilo 63.
3. listopadu 1941 transport E 1000 lidí. Přežilo 46.
„Po prvním transportu odjely v rychlém sledu další čtyři, poslední 3 listopadu. Z 5000 lidí, kteří na podzim 1941 opustili Prahu , přežilo válku pouhých 272. Ostatní se stali v lodžském ghetu obětmi hladu a epidemií, podlehli útrapám pracovního nasazení nebo zahynuli ve vyhlazovacíh táborech Chelmo, Majdanek a Osvětim, kam byli z Lodže odvlečeni…“(2)
Největší počty však byly směřovány do Terezína. Faktem také je, že židé z okolí Prahy byli sváženi do Prahy na shromaždiště a odtud pak dále. Tato čísla tedy nehovoří jen čistě o pražských obyvatelích, ale i o obyvatelích z okolí Prahy.
Sled transportů a počet „cestujících“:
Transport Ak 24.11.1941 Praha 342 lidí
H 30.11.1941 Praha 1000 lidí
J 4.12.1941 Praha 1000 lidí
Stab 4.12.1941 Praha 23 lidí
L10.12.1941 Praha 1000 lidí
M 14.12.1941 Praha 1000 lidí
V 30.1.1942 Praha 1000 lidí
Ez 7.2.1942 Praha 1člověk
W 8.2.1942 Praha 1000 lidí
X 12.2.1942 Praha 1000 lidí
Ez 26.2.1942 Praha 1člověk
Ez 21.3.1942 Praha 1 člověk
Ez 26.3.1942 Praha 12 lidí
Ez 28.3.1942 Praha 3 lidi
Ez 4.4.1942 Praha 1člověk
Ez 16.4.1942 Praha 21lidí
Am 24.4.1942 Praha 1000 lidí
Ao 28.4.1942 Praha 1000 lidí
Ez 29.4.1942 Praha 3 lidi
At 7.5.1942 Praha 1000 lidí
Au 12.5.1942 Praha 1000 lidí
Ez 14.5.1942 Praha 1člověk
Au 115.5.1942 Praha 1000 lidí
Ez 15.5.1942 Praha 3 lidi
Ez 17.5.1942 Praha 1člověk
Ez 18.5.1942 Praha 1člověk
Ez 22.5.1942 Praha 5 lidí
Ez 26.5.1942 Praha 1člověk
Ez 30.5.1942 Praha 4 lidí
Ez 3.6.1942 Praha 2lidi
Ez 17.6.1942 Praha 1 člověk
AAe 20.6.1942 Praha 1000 lidí
AAn 6.7.1942 Praha 1000 lidí
Ez 7.7.1942 Praha 7 lidí
AAp 9.7.1942 Praha 1000 lidí
Ez 10.7.1942 Praha 1 člověk
AAq 13.7.1942 Praha 1000 lidí
Ez 13.7.1942 Praha 2 lidi
AAr 16.7.1942 Praha 1000 lidí
Ez 16.7.1942 Praha 9 lidí
AAs 20.7.1942 Praha1000 lidí
AAt 23.7.1942 Praha1000 lidí
Ez 24.7.1942 Praha 1člověk
AAu 27.7.1942 Praha 1000 lidí
Ez 27.7.1942 Praha 2 lidi
AAv 30.7.1942 Praha 1000 lidí
AAw 3.8.1942 Praha 1000 lidí
Ba 10.8.1942 Praha 1460 lidí
Bf 8.9.1942 Praha 1000 lidí
Bd 4. 9. 1942 z Prahy /Treblinka/
Ez 9.9.1942 Praha 1 lidí
Bg 12.9.1942 Praha 1000 lidí
Ez 21.9.1942 Praha 1 člověk
Ez 24.9.1942 Praha 5 lidí
Ez 29.9.1942 Praha 1člověk
Ez 10.10.1942 Praha 1člověk
Ez 12.10.1942 Praha 2 lidí
Ez 21.10.1942 Praha 3 lidí
Ca 24.10.1942 Praha 1000 lidí
Ez 31.10.1942 Praha 3 lidi
Cc 20.11.1942 Praha 1000 lidí
Ez 26.11.1942 Praha 6 lidí
Ez 3.12.1942 Praha 1 člověk
Ez 5.12.1942 Praha 4 lidi
Ck 22.12.1942 Praha 1000 lidí
Ez 25.1.1943 Praha 4 lidi
Ez 28.1.1943 Praha 18
Ez 29.1.1943 Praha 6 lidí
Ez 30.1.1943 Praha 3 lidi
Ez 1.2.1943 Praha 2 lidi
Ez 2.2.1943 Praha 1člověk
Ez 16.2.1943 Praha 8 lidí
Ez 18.2.1943 Praha 5 lidí
Ez 19.2.1943 Praha 1člověk
Ez 20.2.1943 Praha 5 lidí
Cv 6.3.1943 Praha 1021lidí
Cw 9.3.1943 Praha 84 lidí
Cx 22.3.1943 Praha 51lidí
Cy 9.4.1943 Praha 149 lidí
Ez 29.4.1943 Praha 3 lidi
Cz 30.4.1943 Praha 47 lidí
Da 8.5.1943 Praha 9 lidí
Db 13.5.1943 Praha 56 lidí
Ez 2.6.1943 Praha 1člověk
Ez 3.6.1943 Praha 4 lidí
Ez 5.6.1943 Praha 2 lidi
Dc 9.6.1943 Praha 175 lidí
Dd 12.6.1943 Praha 15 lidí
De 5.7.1943 Praha 603 lidí
Ez 6.7.1943 Praha 3 lidi
Dh 8.7.1943 Praha 485 lidí
Di 13.7.1943 Praha 838 lidí
Dk 15.7.1943 Praha 30 lidí
Ez 30.7.1943 Praha 2 lidi
Ez 5.8.1943 Praha 6 lidí
Ez 11.8.1943 Praha 3 lidí
Ez 14.8.1943 Praha 1člověk
Ez 10.9.1943 Praha 4 lidi
Do 11.9.1943 Praha 53 lidí
Ez 13.9.1943 Praha 14 lidí
Ez 17.9.1943 Praha 1člověk
Dp 29.10.1943 Praha 17 lidí
Ez 9.11.1943 Praha 3 lidi
Dq 8.12.1943 Praha 18 lidí
Dt 10.1.1944 Praha 143 lidí
Dt II11.1.1944 Praha 14 lidí
Du 28.1.1944 Praha 26 lidí
Dv 25.2.1944 Praha 18 lidí
Dw 21.3.1944 Praha 17 lidí
Dy 26.4.1944 Praha 20 lidí
Ec 17.5.1944 Praha 24 lidí
Ed 16.6.1944 Praha 25 lidí
Ee 21.7.1944 Praha 17 lidí
Ef 18.8.1944 Praha 51 lidí
Ei 8.9.1944 Praha 13 lidí
Ez 13.11.1944 Praha 4 lidi
Fa 17.11.1944 Praha 40 lidí
Ez 28.11.1944 Praha 3 lidi
Ez 2.12.1944 Praha 5 lidí
Fc 26.1.1945 Praha 13 lidí
AE 13 1.1.1945 Praha 1056 lidí
AE 24.2.1945 Praha 895 lidí
AE3 11.2.1945 Praha 761 lidí
AE 42 5.2.1945 Praha 520 lidí
AE 81 5.3.1945 Praha 122 lidí
AE 91 6.3.1945 Praha 139 lidí
Ez 30.3.1945 Praha 2 lidi
       Dalšími oběťmi byli také občané jiným způsobem umučeni ještě před samotným nástupem k deportaci.
(1) Citováno: Miroslav Kárný, kol. : Genocida Českých židů
                 Židé dějiny a kultura , Židovské muzeum Praha str. 68
Čerpáno: památník Terezín